POKRAČOVÁNÍ TESTU: “Lihový” Focus – služebák i stěhovák 2.DÍL


V rámci kampaně Biopaliva frčí vám přinášíme exkluzivní rozsáhlý test právě tohoto Fordu Focusu FFV. Na našich stránkách postupně publikujeme tři díly. V tomto díle, který právě čtete, se dozvíte vše potřebné o vzhledu automobilu.

Když na konci roku 2012 opustil Ford český trh lihových aut, kterých je sám průkopníkem (mimochodem název FFV – FlexiFuelVehicle – již vžitý název pro tyto vozy, má registrován právě on), byla to pro celý tento segment citelná ztráta. Ford totiž jako jediný nabízel vozy FFV v modelech téměř všech tříd – počínaje Fordem Focus a konče Fordem Galaxy.

První díl testu si můžete přečíst ZDE: TESTOVALI JSME: Ford Focus FFV – Lihový odér v šasí moderny 1. DÍL

O to větší byla naše radost, když nám v polovině roku 2013 české zastoupení Fordu sdělilo opětné zařazení Fordu Focus FFV do nabídky. Už to ale není Focus s dosluhujícím agregátem 1,6 Duratec (mimochodem to byl úžasný motor a neuvěřitelný držák), ale zcela nový motor 1,6 EcoBoost FFV, na jehož vývoji Ford spolupracoval společně s automobilkou Volvo. Motor samozřejmě vychází z cen ověnčeného nového motoru EcoBoost, tedy přeplňovaného motoru s přímým vstřikem paliva, který jede neskutečně, ale to už předbíháme.

Design

Ford Focus není autem, za kterým se každý otočí a pryč jsou doby, kdy Focus v první generaci přišel s revolučním řešením stylingu karoserie i palubní desky. Vše je ve znamení jednoduchosti a nadčasovosti s trochou sportovní příchutě. Více zaujmou snad jen některé prolisy na boku vozu v úrovni dveřních klik.

Také pohled do interiéru jasně ukazuje na priority designérů – maximální důraz na ergonomii a kvalitu jak ve zpracování tak v použitých materiálech. Design palubní desky je moderní a svérázný, na druhou stranu však praktický a přehledný. I přes množství tlačítek jsme intuitivně vždy našli vše tam, kde jsme hledali. Oproti jiným vozům jsou Vám všechny ovladače tak nějak blíž, za což vděčíme „předklonění“ středového panelu směrem k Vám. Snad jedinou výtkou je šíře středového panelu, který zabírá zbytečně mnoho místa a někomu možná bude vadit jeho kontakt s pravým kolenem. Přední sedadla mají přiměřeně dlouhé sedáky i opěráky, dostatečně tuhé výplně a slušné vedení těla v zatáčkách. Cestující na nich mají dostatek místa ve všech směrech.

Na zadní sedadla se celkem pohodlně usadí trojice středně vzrostlých dospělých cestujících, také oni prostor v žádném směru nepostrádají. Určitým kompromisem je plochý tvar zadní lavice, díky čemuž lze však zadní opěráky dokonale sklopit a vytvořit tak rovinu s úrovní kufru.

Všechny obkladové materiály působí kvalitním dojmem, k jejich zpracování a slícování nelze mít námitky.

Náš FFV model se nijak od běžného Focusu zvenčí neliší. Máme dokonce podezření, že automobilka se za jeho pohon trochu stydí, když na kufru chybí známé logo FFV. Pozná jej tedy pouze odborník podle zástrčky na předním nárazníku, která slouží k elektrickému předehřevu bloku motoru. Ne, že by snad lihový Ford měl v naší tuhé zimě problém s nastartováním (máme osobní zkušenost se startováním za teploty -26 stupňů celsia), jde však o požadavek skandinávského trhu, který je pro FFV vozy klíčový a kam směřuje i většina jejich produkce.

Rodinný stěhovák a služební auto

Testovaný vůz je ve verzi kombi a už po prvním otevření zavazadlového prostoru nám jako každému čecháčkovi srdce zaplesalo. Papírových 476 litrů sice nemůže dohnat etalon této třídy, ale věřte, že i vaší manželce bude tento prostor na dovolenou stačit. Rovněž přístup skrze široké víko s praktickými madly a nulový práh je ideální. Nechybí ani „chytrá řešení“ v podobě postranních háčků.

V případě potřeby přepravy větších předmětů nebo vyššího množství zavazadel lze sklápět zadní sedadla vpřed, pokud k tomu předem předklopíte i sedáky, vytvoří se zcela rovná plocha bez prahů a výčnělků.

Hurá na silnici

Po zkušenostech s předchozími generacemi Focusu jsme od zkoušeného vozu na začátku našeho testu očekávali po stránce jízdních výkonů a zážitků hodně, a nutno dodat, že jsme nakonec byli spokojeni. Motor 1,6 EcoBoost FFV je od interiéru velmi dobře. Nápaditý sportovní volant dokonale padne do ruky. Totéž lze říci o řadicí páce šestistupňové převodovky. Její chod je přesný, dráhy krátké a prsty z její hlavice snadno dosáhnete na většinu tlačítek středové konzole (pokud ovšem nehodláte využít spínačů přímo na volantu).

Chod motoru je naprosto kultivovaný, do prostoru pro posádku nepronikají žádné vibrace ani hluk. Reakce na plyn je okamžitá, nastavení plynového pedálu, je přesně takové, jaké očekáváte. Pružnost motoru je ve srovnání s předchozí generací motorů neuvěřitelná a někdy máte pocit, že jedete v dieselu. Tento pocit (v dobrém) však definitivně ztratíte po sešlápnutí plynu na podlahu a vytočení motoru na 6 tisíc otáček – kvůli tomuto pocitu dávám odjakživa přednost benzínu před naftou. Díky točivému momentu a dokonalému zpřevodování, není problém využít tahu motoru už od nějakých 1500 otáček. Šetřílci tak mohou jezdit po městě na „pětku“ a libovat si v nízké spotřebě, která se i v pražském provozu (a na bioetanol!!!) dá stáhnout pod 8 litrů. Je ale škoda občas neochutnat raketové akcelerace tohoto motoru a neprohnat namyšlence v „TDíčkových“ oktávkáchJ Zrychlení z 0 na 100km/hod. zvládne za 8,6 s. A nebojte – brzdy jsou rovněž stoprocentní.

Ani podvozek nás v ničem nezklamal. Šestnáctipalcová hliníková kola filtrují velmi účinně nerovnosti vozovky a citelně omezují odskoky kol na výmolech v zatáčkách. Přesto si tento Focus zachovává velmi jisté jízdní vlastnosti a citlivost na pokyny řidiče na volantu. Sice zde necítíme tak bezprostřední vazbu řízení jako v první generaci Focusu, ale kdo z nás je v běžném provozu závodníkem? Focus je prostě autem, kde vše funguje jak má, nic Vás nepřekvapí, je pohodlný a můžete se na něj spolehnout ve všech kritických situacích.

Autor: Jiří Trnka

Závěrečný díl testování přineseme v pondělí 24. února.