Ropa dochází

Fosilní paliva, mezi která patří uhlí, ropa a zemní plyn, jsou neobnovitelné zdroje, které však lze nahradit, a časem to bude nezbytné. Důležité je začít s rozvíjením jiných možností včas, aby přechod na jiné formy paliv byl plynulý a co nejméně bolestivý.

Co nás naučily ropné krize

Svoji závislost na ropě si svět poprvé uvědomil v sedmdesátých letech minulého století, kdy došlo ke dvěma ropným krizím. Ta první proběhla mezi roky 1973 – 1974, kdy členské země OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) záměrně snížily těžbu asi o 5%, aby mohly ovlivňovat její cenu. Zároveň vyhlásily embargo na dovoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během izraelsko-arabského konfliktu, což byly hlavně Spojené státy americké a Nizozemí. V důsledku toho velmi výrazně stoupla cena ropy a následovala inflace, doprovázená ekonomickou recesí. Druhou ropnou krizi odstartovala změna politického režimu v Íránu, kdy nový islámský režim začal vyvážet výrazně méně ropy. Ostatní státy OPEC musely tedy těžbu naopak zvýšit.

Ropný zlom (peak oil)

Jak dlouho ještě světové zásoby ropy vydrží, není přesně známo. Odhady ropných rezerv jsou skutečně pouze odhady. Nejčastěji se pro jednotlivá ropná pole udávají hodnoty P90, P50 a P10, což znamená množství ropy, které naleziště obsahuje s 90%, 50% a 10% pravděpodobností. Velké rozpětí hodnot a složitost problematiky poskytují velký prostor pro manipulace. Mnohé země je navíc záměrně nadhodnocují, aby dosáhly na výhodnější úvěry od Světové banky. Obecně se hovoří zhruba o roku 2050. Těžba ropy bude pokračovat pravděpodobně i poté, bude ale neustále klesat, technologicky bude čím dál náročnější a tomu bude odpovídat i mnohem vyšší cena.

V souvislosti s těžbou ropy hovoříme často o tzv. ropném zlomu (anglicky Peak Oil).  Je to okamžik, kdy těžba v dané lokalitě dosáhne svého maxima a od této chvíle už jen klesá. S touto teorií přišel americké geolog M. King Hubbert. Vyšel z faktů, že nejvíce ropných nalezišť ve Spojených státech bylo objeveno ve 30. letech 20. století a v roce 1956 předpověděl, že těžba ropy dosáhne v USA svého maxima v roce 1970. Spletl se pouze o jeden rok – těžba ropy zde začala klesat v roce 1971. V celosvětovém měřítku by k ropnému zlomu mělo dojít někdy mezi roky 2017 – 2020. Od této chvíle bude těžba ropy stále méně ekonomicky výhodná a bude třeba ji postupně nahradit jinými zdroji.

Příležitosti namísto ropy

Část spotřeby paliv se možná v budoucnu opět pokryje jejich výrobou z uhlí pomocí tzv. Fischer – Tropschovy syntézy, což je katalyzovaná chemická reakce, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. metan za teploty 200 – 350°C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. Tento postup využívalo za 2. světové války Německo (mimo jiné i na našem území) i Japonsko a během apartheidu Jihoafrická republika. Všechny tyto státy totiž byly do velké míry odříznuty od zásobování ropou. V současnosti je výroba benzínu nebo plynu z uhlí ekonomicky nevýhodná, to se ale během následujících desetiletí může snadno změnit. Zásoby uhlí každopádně podle odhadů vystačí na více než 120 let.

Jako další varianty se kromě jaderné energie nabízí právě biopaliva nebo energie z obnovitelných zdrojů. Biopaliva určitě nejsou samospasitelná, je to pouze jedna z možností. Biopaliva 1. generace, která jsou momentálně na českém trhu dostupná, by měla fungovat jako jakýsi mezičlánek nebo mezidobí, než budou na trhu komerčně dostupná biopaliva dalších generací, případně se rozvine využití vodíku nebo dalších technologií.